Kde jinde si připomenout významné milníky československého státu, než na Pražském hradě, který je odvěkým symbolem české státnosti. Výstava je situována do prostor Císařské konírny, kterou nechal vystavět Rudolf II., vášnivý milovník a  sběratel koní. 

V roce 2018 si připomínáme sto let od vzniku samostatného Československa. K tomuto významnému výročí proběhne po celé České republice mnoho oslav a výstav. První z nich připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Národním archivem  na Pražském hradě. Jedná se o zcela unikátní koncept výstavy a my jsme velice rádi, že jsme mohli být u jejího zrodu.  Vstupte nyní s námi do labyrintu dějin a prožijte příběhy naší společné historie...

JEDINEČNÝ SCÉNOGRAFICKÝ KONCEPT VÝSTAVY
Oproti tradičním výstavám je "Labyrint" v mnoha ohledech zcela unikátní a vyrovná se expozicím, které známe především ze zahraničí. Archiválie na ní vypráví své příběhy, ale ne za sklem s dlouhým popisem, ale na pozadí scénografie prostoru s výraznou emoční linkou. Příběhy jsou zasazeny do souvislostí doby se všemi historickými a faktografickými aspekty a jsou prezentovány exponáty, sbírkovými předměty, archiváliemi, obrázky, grafikou, ale také dynamickou cestou projekcí, interakcí či zvukovými efekty, 2D i 3D objekty s náznaky scénografie. Zvolená konstrukce, která umožňuje netradiční uspořádání stěn v prostoru konírny, symbolizuje „labyrint“, bludiště dějin, jimiž výstava návštěvníka bezpečně provádí. Křivky oblých stěn i uzavřených „věží“ zároveň umožňují překvapování, odkrývání dějinných etap postupně, aniž návštěvník ihned po vstupu přehlédne a odhalí celý prostor.

CESTA PROTI PROUDU ČASU
Cesta dějinami je rozdělena do sedmnácti tematických kapitol uspořádaných chronologicky v čase. Zde přichází další unikátnost výstavy. Návštěvník se pohybuje proti proudu času. Nejprve vstupuje do současnosti a postupně prochází do minulosti blízké i vzdálené, vrací se zpět ke kořenům, až k českému knížectví, kde na návštěvníky čeká vrchol výstavy, tzv. Vladislavovo privilegium z roku 1158, které je nejstarší dochovanou listinou dokládající existenci českého státu.

UDÁLOSTI, KTERÉ OVLIVNILY VÝVOJ ČESKÉHO STÁTU OŽÍVAJÍ
Mnoho z nás si pamatuje dobu, kdy jsme s ostatními živě diskutovali o vstupu České republiky do Evropské unie, stali jsme se členy NATO a Slovensko nás překvapilo s požadavkem na vznik samostatného státu. Každý rok si připomínáme sametovou revoluci 1989. Oddíl, který tento rok prezentuje je hodně emotivní, asi i díky tomu, že ho většina z nás prožila na vlastní kůži. Uchopení scénografie tohoto prostoru nás vrátí o několik let zpět a připomene nám zlomové okamžiky 1989. Atmosféru prostoru dokresluje projekce s filmovými záběry z Václavského náměstí. Vzpomínáte si, když se ještě stála fronta na banány? Do roku 1989 vládla v Československu jedna strana - komunistická. Jaký byl život v tehdejším Československu, co znamenalo Pražské jaro pro československou společnost, kdo byl totalitním režimem vězněn a odsouzen k smrti? Znáte příběh Josefa Brykse? Budeme vám ho vyprávět a to přímo z vězeňské cely. Rok 1948 znamenal v podání komunistů "vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí", ve skutečnosti však den, kdy jsme podruhé během deseti let přišli o svobodu, demokracii a státní suverenitu. Dramatické události let 1945 - 1939 snad není třeba ani popisovat. Vždy jsme však byli odhodláni náš stát bránit. Byly to časy zmaru i nadějí. Někdy svitla i naděje. Doba, kdy jsme mohli svobodně vydechnout a zavlála vlajka svobodného státu. 1. světová válka přinesla velké politické změny. Odpoutali jsme se od habsburské monarchie. V dobách, kdy českým zemím vládla královská koruna, byly české země bohaté nalezišti drahých kovů. Byla to doba územního rozkvětu českých zemí, ale také mnoha válek a rozbrojů. Všechny tyto hsitorické milníky jsou doloženy cennými dokumenty a exponáty. Díky celkové kompozici prostoru se návštěvník na malý okamžik stane součástí dané doby a prožije její příběh.

TECHNOLOGIE JAKO SOUČÁST SCÉNOGRAFIE PROSTORU
Cílem tvůrců expozice nebylo naplnit expozici nejmodernějšími technologiemi, ale naopak jejich citlivé zakomponování do celkové kompozice prostoru tak, aby podtrhly a zvýraznily nejen cenné exponáty, ale i události dané doby, které se jich bezprostředně týkaly. Snahou bylo i omezení dlouhých tištěných textů a popisek, což se díky možnosti použití audioprůvodců podařilo.